Žádanky na vyšetření
Praktický lékař vystavuje žádanku na vyšetření, pokud je osobně doporučuje – nikoli když o ně žádá sám pacient nebo vyšetření navrhuje jiný lékař. Praktický lékař by měl pacienta chránit před zbytečným vyšetřováním a léčením, které mu může naopak uškodit (kvartérní prevence).
K odbornému lékaři můžete jít každopádně i bez doporučení praktika, na proplacení péče zdravotní pojišťovnou to nemá vliv. Pokud vás specialista bez žádanky nechce přijmout, obvykle to dělá právě proto, abyste své potíže řešili nejprve u nás.
Vizte článek NZIP – Odesílání pacienta ke specialistům.
Předpis receptů
Praktický lékař předepisuje léky pouze na ty nemoci, jež sám léčí a sleduje.
Pokud vás s určitou nemocí sleduje specialista, je jeho povinností zajistit vám léky až do další kontroly: může vydat opakovací recept nebo zasílat recept vždy na vyžádání.
Péči nelze rozdělit tak, že specialista nemoc sleduje a praktický lékař místo něj řeší předepisování léků a administrativu.
Vizte například povinný obsah výkonu vyšetření internistou, kardiologem, plicním lékařem, neurologem, očním lékařem, ortopedem či urologem.
Přeprava pacienta sanitou
Zdravotní pojišťovna hradí přepravu sanitou jen ze zdravotních důvodů, nikoli například kvůli neexistujícímu autobusovému spojení.
Poukaz na sanitu vystavuje lékař, který pacienta někam posílá nebo zve k sobě na kontrolu. Pokud máte nárok i na sanitní dopravu domů, musí zpáteční poukaz vypsat lékař, který vás právě ošetřil a posílá zpět.
Pojišťovna hradí cestu vždy jen do nejbližšího zdravotnického zařízení: pokud si vyberete vzdálenější, rozdíl v ceně dopravy musíte doplatit.
Podrobnější informace lze nalézt v § 36 Zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. a článcích Přeprava pacienta vozidlem zdravotnické dopravní služby nebo Zdravotnická dopravní služba.
Pracovní neschopnost
Neschopenku (DPN) musí vystavit a vést vždy ten lékař, který zjistil, že nemůžete pracovat, a který danou nemoc aktuálně léčí. Nelze pacienta poslat k jinému lékaři jen kvůli vystavení neschopenky. Jedinou výjimkou jsou záchranná služba a lékařská pohotovost (LPS) – ty nemohou zvát pacienta na kontroly, nesmějí neschopenku vystavit a musí vás odkázat na jiného lékaře.
Při převzetí pacienta do péče jiného lékaře musí nový lékař přebrat i vedení neschopenky. Zákon neumožňuje, aby vás léčil specialista a neschopenku vedl praktik.
Vystavování neschopenek řídí Česká správa sociálního zabezpečení, nezávisí na smlouvách se zdravotními pojišťovnami. I nesmluvní lékař (například soukromý zubař, kterému všechny zákroky sami platíte) musí neschopenku v případě potřeby vystavit.
Pokud lékař neshledá zdravotní důvod k neschopnosti práce a pacient s tím nesouhlasí, musí lékař vydat oficiální (písemné) rozhodnutí. Nesmí tedy žádost odmítnout jen slovy „neschopenky nevystavujeme“ nebo „nemáme smlouvu s pojišťovnou“.
Zásadní jsou ustanovení zákona č. 187/2006 Sb., § 53–59. Také vizte Upozornění MZ i leták Pravidla pro vystavování a vedení DPN
Lázeňské návrhy
Návrh na lázeňskou péči vystavuje vždy ten lékař, který ji doporučil. Jde o součást jeho vyšetření, které mu hradí zdravotní pojišťovna. Nesmí vás poslat k praktickému lékaři s tím, aby tuto administrativní činnost udělal za něj.
Pravidla definuje zákon č. 48/1997 Sb., § 33 odst. 1. Upřesnění podává Dopis MZ ČR o vypisování lázeňského návrhu z 31.03.2023 (čj. MZDR 9001/2023-1/DZP) a Doplnění stanoviska Ministerstva zdravotnictví k vystavování a podávání návrhů na lázeňskou léčebně rehabilitační péči z 20.06.2023 (čj. MZDR 9001/2023-2/DZP)
Propuštění z nemocnice
Mnoho propouštěcích zpráv z nemocnice obsahuje pokyn, abyste se do tří dní hlásili u svého praktického lékaře. Často je to však jen šablona, žádná taková povinnost obecně neexistuje. Návštěva je potřebná, pokud:
- ji vyžaduje zdravotní stav,
- je třeba zajistit pokračování léčby či předepsání léků,
- praktický lékař přebírá další péči nebo vedení neschopenky.
Jestliže léčbu (a tedy dle zákona i případnou neschopenku) nadále vede odborný lékař, chodíte na kontroly k němu. Návštěva praktika jen kvůli administrativě bývá zbytečná.
Při pokračující pracovní neschopnosti má nemocnice určit přesný termín kontroly u ošetřujícího lékaře (nejpozději do týdne), nikoli automaticky do tří dní a ne vždy u praktického lékaře.
Vizte zákon č. 187/2006 Sb., zejména hlavu I a hlavu II.
Předoperační vyšetření
Předoperační vyšetření provádíme na základě žádanky od pracoviště, kde vás budou operovat – ta musí obsahovat přesnou diagnózu, druh a délku operace, předpokládaný typ anestézie a předběžný termín nástupu. Platnost vyšetření u dospělých je obvykle jeden měsíc.
Rozsah vyšetření udává věstník Ministerstva zdravotnictví. Pokud operující pracoviště požaduje nějaká další nadstandardní vyšetření, musí je zdůvodnit a provést samo.
U zdravých mladších pacientů a malých operací je doporučeno jen klinické vyšetření a základní rozbor moči (nikoli krevní odběry nebo rentgen). Vyšetření pak může provést přímo chirurg.
Vizte Věstník MZ č. 1/2018 na stranách 35–49, shrnutí lze nalézt ve článku Předoperační vyšetření praktickým lékařem na stránkách VZP.
Předoperační výtěry hrdla a nosu
U pacientů bez příslušných potíží se před operací nemají provádět žádné výtěry z krku ani nosu. Pokud se výtěr z nějakého důvodu uskuteční a odhalí bakterie, nemá to vést k nasazení celkových antibiotik.
Vizte Stanovisko Expertní skupiny ČSOT k problematice předoperačního kultivačního screeningu (krk, nos) u pacientů před totální endoprotézou z 21.04.2026.
Předoperační kultivace moči
Přítomnost bakterií v moči u pacientů, kteří nemají v této oblasti potíže, není překážkou pro ortopedické operace (například vsazení umělého kloubu). U pacientů bez příznaků se vyšetření moči na bakterie před ortopedickými operacemi nedoporučuje – i pokud jsou přítomny, není vhodné je v takovém případě léčit antibiotiky.
Vizte Stanovisko Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP „Asymptomatická bakteriurie před plánovanou operací kloubní náhrady“ z 04.03.2025, uvedené mezi doporučeními ČSOT.

